Hypotéky potřetí zdražily nad pět procent. Sazby z volebních slibů se vzdalují

📈 Pětiprocentní hranice je definitivně minulostí

Hypoteční trh v Česku zažívá už třetí měsíc citelného zdražování v řadě. Podle aktuálních dat Swiss Life Hypoindexu vystoupala na začátku června průměrná nabídková sazba hypoték na 5,30 %, což je nejvyšší hodnota za poslední rok a půl – konkrétně od listopadu 2024. Ještě v březnu se přitom sazby běžně pohybovaly pod pětiprocentní hranicí.

💸 Co to znamená pro splátku

Na modelovém příkladu hypotéky ve výši 3,5 milionu korun se splatností 25 let je nárůst nákladů jasně vidět. Zatímco v březnu vycházela měsíční splátka na 20 240 korun, v červnu už je to přibližně 21 080 korun. Za jediné čtvrtletí tak domácnosti platí o více než 800 korun měsíčně víc, což se za celé fixační období může vyšplhat na desítky tisíc korun navíc.

📊 Proč se levné hypotéky nevracejí

Podle hypotečního analytika Swiss Life Select Jiřího Sýkory poslední měsíce jasně ukazují, že levnější hypotéky se zájemcům o bydlení znovu vzdalují. Důvodem jsou vyšší tržní sazby, opatrnost bank a přetrvávající nejistota na finančních trzích – tyto faktory bankám zatím nedávají prostor k plošnému zlevňování.

Sýkora očekává, že ve druhé polovině roku nedojde k žádnému rychlému obratu směrem dolů. Pravděpodobnější je scénář, kdy se průměrné sazby udrží kolem pěti procent, zatímco rozdíly mezi nabídkami jednotlivých bank dál porostou. Souboj o klienty se tak podle něj přesune hlavně do roviny individuálních slev, akčních nabídek a podmínek úvěru – ne do plošného snižování sazebníkových sazeb.

Pro zájemce o hypotéku to v praxi znamená jediné: vyplatí se důkladně porovnávat nabídky bank, vyjednávat a pečlivě zvážit délku fixace.

🏛️ Politika versus realita: Babiš a sazby

Růst sazeb se rychle promítl i do politické debaty. Premiér Andrej Babiš veřejně vyzval guvernéra ČNB Aleše Michla ke snižování úrokových sazeb a za zdražování hypotek označil za viníka centrální banku.

Podle expertů je ale vliv politiků na cenu hypoték ve skutečnosti velmi omezený – ČNB drží základní sazbu na 3,5 %, ale banky si hypotéky zajišťují přes střednědobé tržní sazby (swapy), na jejichž výši centrální banka přímý vliv nemá. Jedinou skutečně přímou cestou, jak by vláda mohla hypotéky výrazně zlevnit, by byly různé formy státní podpory nebo dotací – ty by ale zatížily veřejné rozpočty a mohly přiživit inflaci.

🏠 Nejde jen o sazbu – rozhoduje i cena nemovitosti

Experti upozorňují, že z pohledu zájemců o vlastní bydlení dnes nerozhoduje jen výše úrokové sazby, ale především výsledná výše úvěru. V řadě regionů se totiž ceny bytů a rodinných domů vrací k růstu, zatímco příjmy domácností rostou pomaleji.

Typickým příkladem je byt, který bylo před několika lety možné pořídit za 5 milionů korun – dnes v řadě větších měst stojí 6 až 7 milionů korun. Při financování 80 % kupní ceny hypotékou to u sedmimilionové nemovitosti znamená úvěr okolo 5,6 milionu korun. Při současné průměrné sazbě 5,30 % a splatnosti 30 let vychází měsíční splátka na zhruba 31 000 korun – výrazně víc, než by stejná nemovitost vyžadovala ještě před pár lety.

🎯 Co si z toho odnést

Hypoteční trh vstupuje do fáze, kde už nestačí čekat na lepší nabídky. Sazby se pravděpodobně udrží kolem pěti procent i ve druhé polovině roku, zatímco ceny nemovitostí v mnoha lokalitách dál rostou. Pro domácnosti to znamená nutnost pečlivější kalkulace, srovnění nabídek bank a realistický pohled na vlastní rozpočet – a pro ty, kdo hledají nemovitost ke koupi, i důvod sledovat trh aktivně a v reálném čase.